Myslet kolenem, myslet pohlavním ústrojím a myslet penězma
---
Poprvé jsem obrat myslet kolenem slyšela ve školce, když se naštvaný pan učitel tázal Franty, jestli myslel kolenem, když mi sypal přesátý písek do vlásků. My jsme si zatím hráli na zlatovlásku, protože v tom písku se cosi třpytilo. (Chudák Franta.) Myslet kolenem, to se občas stává. Já jsem si od té doby představovala, že máme v koleni malinký mozeček a když se kamarádovi poranilo na lyžích a opuchlo mu, napadlo mě, že se mu ten mozeček zvětšil. (Oni mu potom dělali drenáž.) Ale to jsme byli malí.
Pohlavním ústrojím se potom myslívalo v pubertě. Hlavně, když jsem si četla dívčí romány o prvních pohlavních stycích. V jednom z nich mladý pár otěhotněl a otec slečny řval na jejího milence, že nepřemejšlí ničím jiným, než penisem. (Pak se vzali a bylo všechno v klidu.)
Když to všechno pomine, koleno i pohlavní ústrojí dostanou, co potřebují, přijde na řadu ta nejnebezpečnější fáze, a ta je konečná. Myslet penězma.
Fáze, kdy se začne myslet penězma nás dostává do daleko většího maléru, než jen k doktorovi, nebo do manželství. Myslet penězma znamená legitimizovat diktaturu. Jak se to projevuje?
Neříkáme pravdu, protože by to narušilo image, která nám vydělává. (Obchodníci, kteří musí vnutit svoje zboží, i když o něm lžou. Celebrity, kterým vydělává image osobnosti, a které dostávají peníze podle toho, jak velký je dav jejich ctitelů.) Marťan, který na to kouká z hvězdné výše, kroutí udiveně hlavou, protože mu nejde na rozum, jak může tak vyspělá společnost trvat tak tvrdohlavě na životě ve světě laciných iluzí.
Zotročujeme se dobrovolně, a zotročujeme i svoje děti, když je učíme, že upsat se ďáblu při podpisu hypoteční smlouvy je prostě nutnost. Proč je nenaučíme raději něco, co je z otroctví vysvobodí?
Zapomněli jsme si doma zpívat a vyprávět příběhy, protože jsou tu placení profíci, kteří to dělají za nás. Platíme je my. Marťan kulí oči, protože ví, že přicházíme o tu nejlepší zábavu. Raději dřeme jako mezci, abychom vydělali peníze a dali je jiným, aby se dobře bavili.
Nedáváme si dárky z čisté radosti, protože na ně nemáme peníze. Zapomněli jsme totiž, že dárky se nekupují, ale vytvářejí. A zapomněli jsme, že dárek symbolizuje diametrálně něco odlišného než současný stav naší peněženky. A bohužel se dávání dárků stalo v určité době povinností, a pokud se dává v nepředepsané době, tak způsobem podlézání. Jak smutné.
Nejdřív utrácíme peníze, abychom se nemuseli moc hýbat (kupujeme auta a platíme si dovoz pizzy až domů), a potom platíme druhým lidem za to, aby nás rozhýbali (lekce zumby, aerobiku, hodiny spinningu). Když z toho kola vyskočíme, ubude nám dvojí placení!
Děláme, co nás nebaví a ubíjíme svoje talenty, protože se bojíme, že jinou práci nedostaneme a přijdeme o své peníze. Marťan si ťuká na čelo, protože ví, že talenty jsme dostali od Boha, abychom je objevili a užívali je, abychom je nabídli světu a byli jimi užiteční. Peníze, náš mocný diktátor, si nás však sám napasovává do rolí, kde nás chce mít. Teď zrovna frčí bankovní sektor, a farmaceutický průmysl, protože tam je peněz nejvíc. To, jak je diktátorský režim nezdravý, se zračí i v této malé krůpěji nápoje, který vám tady podávám. Režim skrze farmaceutiku učí lidi, aby nutili svá těla fungovat v totální závislosti na „léčebných“ preparátech. Přirozené schopnosti těla se léčit, jsou umrtvovány.
Peníze jsme nazvali jistotou. Marťan se směje, protože něco tak pomíjivého, jako je papír, přece nemůže mít s opravdovou jistotou pranic společného.
Tereza Šírová
Hurá, můj syn je nachlazený!
Moderní lékařství si už poradilo s mnohými hrozbami. Jak si poradí se zájmy farmaceutického průmyslu a obhájí si skutečnou vědeckost a Hippokratovu přísahu, to se necháme překvapit.
Tereza Šírová
O přítomnost tolik nejde. Jde o to, jak to bude vypadat na fejsbůku
O tom, že co je důležité, se odkládá na později. Například taková PŘÍTOMNOST. TADY a TEĎ.
Tereza Šírová
Děravá hlava, děravé srdce - díky Bohu!
Zapomínání většině z nás ztěžuje život. Ale co je ve skutečnosti horší, je neschopnost zapomenout, i kdybychom třeba i stokrát chtěli.
Tereza Šírová
Krev není voda
Nikdy jsem se necítila silnější a stabilnější. Nikdy jsem necítila takový pocit integrity jako teď. Strávila jsem spoustu hodin nad rodinnými alby a vychutnala si dlouhé rozpravy s nejstaršími členy rodiny. Stopovala jsem svou krev až k přelomu 17. století.
Tereza Šírová
3 věci, které je nutno koupit v Ugandě
Cesta do Afriky byla fajn. Letěli jsme letadlem. Výstup na letišti byl drastický kulturní šok, a od té doby už vše bylo jenom jedno dlouhé duchovní cvičení. Ale nechci, tady dneska moc filozofovat. Takže čistě prakticky.
Tereza Šírová
Nevěsty a nevěstky ve Žďáru nad Sázavou
Jsou věci, nad kterými mi rozum zůstává stát. Hrozně by mě zajímalo, jestli toto je u nás v Česku normální. Tak schválně.
Tereza Šírová
Privilegia svatební kytice
Proč v našich krajích nehážeme svatební kytici do davů? Protože si je chceme nechat!
Tereza Šírová
Ze života novomanželky: O nezřízeném chtění
Jsou období v životě ženy, ve kterých je jí s jakýmsi tichým souhlasem dovoleno i porušení základních duchovních pravidel. O tom, jak jsem nezřízeně toužila a oddávala se chtění. Aneb zařizujeme byt.
Tereza Šírová
Těhotné opice a účinné kapačky
Když je vám špatně, můžete buďto jen tak ležet a skučet, nebo můžete usilovně přemýšlet a hledat příčinu. Jen skutečně silní jedinci se zvednou a začnou s tím něco dělat. Prý je slivovice jen pro silný žaludek. Já mám jinou zkušenost...
Tereza Šírová
Vrzání je pomsta postele
Když život ovlivňují neodbytné záležitosti mezi nebem a zemí. Zbytečně neodbytné záležitosti mezi skříní a postelí, mezi oknem a východní stěhou...o Zónách.
Tereza Šírová
Už zase lezu do auta z anglické strany
Naučit se v UK jezdit nalevo nebyl zas takový problém. Zajedete do kolony a je to. Ale přehodit se zpátky napravo, je paradoxně oříšek...
Tereza Šírová
O psaní románů a po-filmové depresi
Taky cítíte občas takovou malou depresi po zhlédnutí fakt poutavého filmu s hodně dobrým příběhem?
Tereza Šírová
Ryby, raci a prsaté velryby
O tom, že žena může být buďto mrcha, nebo hodná holka. Je důležité si jednoznačně vybrat jednu z těch dvou rolí. Naučila jsem se, že zlatá střední cesta je v tomto ohledu naprosto k ničemu.
Tereza Šírová
Strachy zalezlí
Nevím, kdy jsem se naposledy něčeho bála. Jsem od přírody pozitivní, většinou se na budoucnost těším a z věcí vnějších si většinou nic nedělám. Ale tentokrát mám strach.
Tereza Šírová
Krize společnosti, nebo krize osobnosti
O tom, jak kašleme na učitele. Jak jsme pořád překvapení a taky o tom, že jsme tak trochu chodící spící.
Tereza Šírová
Svoboda jako slabina
Základní argument a výmluva na všechno: Máme přece demokracii. Není náhodou svoboda základní slabinou demokracie?
Tereza Šírová
Sousedské volby
Tak jsem se dověděla, jak skončily volby. Koukám na to, jak tele na nový vrata. Vůbec nevím, co mu řeknu.
Tereza Šírová
Londýn šlape jako hodinky
Měla jsem možnost být u toho. Navzdory všem peripetiím jsem přežila jaro v Londýně a přišla také nějaká sranda. Olympiáda 2012.
Tereza Šírová
Ranní ptáče
Ranní ptáče, co ráno pláče odpoledne skáče. A taky o tom, že v době krize bude nejvýhodnější vlastnit Slunce.
Tereza Šírová
Zábava nebyla nikdy tak drahá
Sport a zábava se staly obrovským byznysem, kolosem, ve kterém se točí velké peníze. Neúměrně velké peníze nato, k čemu tahle část lidských aktivit slouží a jak vlastně vznikla.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
Seznam rubrik
- Ze života novomanželky
- Má bedlivá pozorování
- Zcela zásadní lekce života
- (Ne)skutečné (ne)události
- Afrikou na kole
- Skleněným okem
- Osobní
- Nezařazené