Svoboda jako slabina
Když jsme v roce 1989 porazili komunismus a v jednání nové vlády bylo, zda zakázat či nezakázat Komunistickou stranu, stanoviskem Václava Havla bylo, že zakázat jakoukoliv politickou stranu by bylo nedemokratické a znamenalo by to zpronevěřit se jejímu principu od samého začátku.
Dnes mi to připomněli ti, kteří nevěděli co mi mají přesně odpovědět, když jsem se jich ptala, proč nešli volit. Chápete to? Dvě třetiny národa seděly doma. Dvě třetiny národa si myslí, že se věci budou dít k lepšímu prostě samy od sebe. Dvě třetiny Českého národa se chovají jako stádo ovcí, které v závěru budou umět pouze kritizovat.
Je tedy otázkou, jestli v demokratické společnosti máme vůbec nějaké povinnosti. Asi ne-e. Co myslíte? Vše je přece na demokratickém, svobodném rozhodnutí jedince. „Joooo, demokracieeeeee,“ slyším fandovsky řvát všechna nefachčenka a příživníky, ignoranty a ti, kteří si myslí, že stát je povinen,občan však nikoliv.
„Hele, žijeme přece v demokratický společnosti, ne? Tak se uklidni, k volbám můžeš jít a nemusíš.“
„A ty seš spokojenej, jak věci u nás vypadají?“
„Seš uplně blbá? Jistě že mě to sere. A koho taky ne. Zloději zlodějský. Děláme na ně a oni to všechno rozfofrujou za úplatky a kamarádský dary.“
„Proč teda nevolíš někoho jinýho?“
„Protože, vole, není koho.“
„Aha.“
Je to takovej vtípek, kterej si pamatuju z dětství. Ze školky. Nebo z první třídy. „Smaž tu tabuli, než přijde učitel, máš přece službu.“ Nejvíc cool odpověď byla: „ Hele, žijeme v demokratický zemi, já nemusím vůbec nic.“ Dostala se mezi nejvíc frikulínský dětský hlášky docela brzo. A dívám se, že tam zůstala do dnes.
Je vidět, že naše demokracie je ještě hodně mladá. Řekla bych, že je tak v pubertě. Těžký, hodně těžký pubertě. Setkala jsem se s několika mnohem staršíma demokraciema a musím říct, že některý věci jsou tam fakt jiný. Třeba, že ta tabule bude smazaná, když máš službu, protože příští týden bude pro všechny mazat tabuli Anička a pak Petr, takže to v dalších týdnech dostanu zadarmo. Teď to udělám já, protože mám službu, a udělám to dobře, protože je to můj job. Nikoho by nenapadlo, že to bude nakonec dělat pan učitel.
V dospělých demokracíích nechce nikdo nic zadarmo, protože ví, že to zadarmo nikdo neudělá. Jen to naše malé děcko furt tahá z rodičů prachy na blbiny a nechce ani slyšet o letní brigádě.
Vždycky, když vám někdo nabízí něco zadarmo, je tam vždycky nějakej háček, kterej vás nakonec přijde pěkně draho. Pozdě bycha honiti. Česká Pravice a Levice se tahá o voliče tím starým levným trikem, že jim slibuje věci zadarmo. Ať už je to guláš na náměstí, nebo příplatky na dopravu a děti a psy a prarodiče….
Těším se, až dospějeme. Dospělý jedinec ví, že za čokoládou se neleze do cizího auta, reklamní lízátka jsou levná a nezdravá, a že hlavně: Bez práce nejsou koláče.
Základní výsadou demokracie je svoboda. Ale je to svoboda jednat. Nikoliv svoboda k nečinnosti s horentní odměnou.
Tereza Šírová
Hurá, můj syn je nachlazený!
Moderní lékařství si už poradilo s mnohými hrozbami. Jak si poradí se zájmy farmaceutického průmyslu a obhájí si skutečnou vědeckost a Hippokratovu přísahu, to se necháme překvapit.
Tereza Šírová
O přítomnost tolik nejde. Jde o to, jak to bude vypadat na fejsbůku
O tom, že co je důležité, se odkládá na později. Například taková PŘÍTOMNOST. TADY a TEĎ.
Tereza Šírová
Děravá hlava, děravé srdce - díky Bohu!
Zapomínání většině z nás ztěžuje život. Ale co je ve skutečnosti horší, je neschopnost zapomenout, i kdybychom třeba i stokrát chtěli.
Tereza Šírová
Krev není voda
Nikdy jsem se necítila silnější a stabilnější. Nikdy jsem necítila takový pocit integrity jako teď. Strávila jsem spoustu hodin nad rodinnými alby a vychutnala si dlouhé rozpravy s nejstaršími členy rodiny. Stopovala jsem svou krev až k přelomu 17. století.
Tereza Šírová
3 věci, které je nutno koupit v Ugandě
Cesta do Afriky byla fajn. Letěli jsme letadlem. Výstup na letišti byl drastický kulturní šok, a od té doby už vše bylo jenom jedno dlouhé duchovní cvičení. Ale nechci, tady dneska moc filozofovat. Takže čistě prakticky.
Tereza Šírová
Nevěsty a nevěstky ve Žďáru nad Sázavou
Jsou věci, nad kterými mi rozum zůstává stát. Hrozně by mě zajímalo, jestli toto je u nás v Česku normální. Tak schválně.
Tereza Šírová
Privilegia svatební kytice
Proč v našich krajích nehážeme svatební kytici do davů? Protože si je chceme nechat!
Tereza Šírová
Ze života novomanželky: O nezřízeném chtění
Jsou období v životě ženy, ve kterých je jí s jakýmsi tichým souhlasem dovoleno i porušení základních duchovních pravidel. O tom, jak jsem nezřízeně toužila a oddávala se chtění. Aneb zařizujeme byt.
Tereza Šírová
Těhotné opice a účinné kapačky
Když je vám špatně, můžete buďto jen tak ležet a skučet, nebo můžete usilovně přemýšlet a hledat příčinu. Jen skutečně silní jedinci se zvednou a začnou s tím něco dělat. Prý je slivovice jen pro silný žaludek. Já mám jinou zkušenost...
Tereza Šírová
Vrzání je pomsta postele
Když život ovlivňují neodbytné záležitosti mezi nebem a zemí. Zbytečně neodbytné záležitosti mezi skříní a postelí, mezi oknem a východní stěhou...o Zónách.
Tereza Šírová
Už zase lezu do auta z anglické strany
Naučit se v UK jezdit nalevo nebyl zas takový problém. Zajedete do kolony a je to. Ale přehodit se zpátky napravo, je paradoxně oříšek...
Tereza Šírová
O psaní románů a po-filmové depresi
Taky cítíte občas takovou malou depresi po zhlédnutí fakt poutavého filmu s hodně dobrým příběhem?
Tereza Šírová
Ryby, raci a prsaté velryby
O tom, že žena může být buďto mrcha, nebo hodná holka. Je důležité si jednoznačně vybrat jednu z těch dvou rolí. Naučila jsem se, že zlatá střední cesta je v tomto ohledu naprosto k ničemu.
Tereza Šírová
Strachy zalezlí
Nevím, kdy jsem se naposledy něčeho bála. Jsem od přírody pozitivní, většinou se na budoucnost těším a z věcí vnějších si většinou nic nedělám. Ale tentokrát mám strach.
Tereza Šírová
Krize společnosti, nebo krize osobnosti
O tom, jak kašleme na učitele. Jak jsme pořád překvapení a taky o tom, že jsme tak trochu chodící spící.
Tereza Šírová
Sousedské volby
Tak jsem se dověděla, jak skončily volby. Koukám na to, jak tele na nový vrata. Vůbec nevím, co mu řeknu.
Tereza Šírová
Londýn šlape jako hodinky
Měla jsem možnost být u toho. Navzdory všem peripetiím jsem přežila jaro v Londýně a přišla také nějaká sranda. Olympiáda 2012.
Tereza Šírová
Ranní ptáče
Ranní ptáče, co ráno pláče odpoledne skáče. A taky o tom, že v době krize bude nejvýhodnější vlastnit Slunce.
Tereza Šírová
Zábava nebyla nikdy tak drahá
Sport a zábava se staly obrovským byznysem, kolosem, ve kterém se točí velké peníze. Neúměrně velké peníze nato, k čemu tahle část lidských aktivit slouží a jak vlastně vznikla.
Tereza Šírová
Věda by měla být povinná četba
Různé roviny, stejné principy. Makrosvět, mikrosvěty různých úrovní... který je pro nás názornější? Čitelnější? Srozumitelněšjí? Je to jedno. Hlavně, když umíme číst.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
Seznam rubrik
- Ze života novomanželky
- Má bedlivá pozorování
- Zcela zásadní lekce života
- (Ne)skutečné (ne)události
- Afrikou na kole
- Skleněným okem
- Osobní
- Nezařazené